Veltlín se léta používá do cuvée známkových vín a také jako surovina pro výrobu šumivých vín (s odrůdami Ryzlink vlašský a Chardonnay).
Předchozí roky nás navíc utvrzují v tom, že je vhodnou odrůdou i pro přípravu přívlastkových, slámových a ledových vín.
v Rakousku a setkáme většinou s jakostními víny, která se konzumují k běžné stravě anebo se pijí „pod víchem“ v družné zábavě jako „heuriges“,
letošní mladé víno.
Mladé víno je svěží, s jemnou pepřnatostí a někdy i s lehkou vůní doutníku. Barevnost veltlínu je věcí technologie zpracování, za jeho buket je zodpovědná půda. Veltlíny ze sprašového podloží voní medem a lipovým květem a jsou kořenité, veltlíny z kamenitých půd zavoní lehkým oparem cigaretového kouře. v chuti je Veltlínské zelené plné aroma zelených mandlí a příjemně uhlazených kyselin. z vinic na hlinitých půdách se objevuje vůně lipového květu, na půdách prvohorních hořkomandlová.
Při zrání na lahvi se nejprve objevují zesílené kořenitě pepřnaté tóny, které posléze zanikají a kraluje mandlová chuť, zjemněná u přívlastkových vín vyšších stupňů sametovou plností.
Nejlepší vína Vz pocházejí z oblasti Wachau, jsou tělnatá, suchá, s výraznou kořenitou příchutí, vhodná ke zrání.
Typický Vz má světle zelenou až zelenožlutou barvu, svěží, pronikavou vůni, střední tělo, svěží, vyváženou chuť s ovocnými tóny a s vyšším obsahem příjemných kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat lipový květ, jemně hořké mandle, muškátové tóny, pepř, chřest, zelený hrášek, u vyzrálých vín exotické ovoce. Jen u výjimečných ročníků najdeme střední potenciál zrání na láhvi, víno je nejlepší pít jako mladé.
Müller Thurgau
Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a nahořklé. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno,
které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin,
s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku. Pro udržení svěžesti a aroma vína je vhodné kvašení v chladnějších podmínkách (15–18 °C).
v dobrých ročnících, při vysoké cukernatosti, je třeba dávat pozor na obsah kyselin, příliš nízký obsah v bobulích se negativně projeví na kvalitě vína.
Bohužel se konzumenti stále setkávají i s víny širokými, plochými, málo aromatickými či s hořkou dochutí, což vše je výsledkem popření
základních technologických poznatků o této odrůdě. Takto vyráběná vína zatlačila tuto jinak cennou odrůdu do pozadí.
Naštěstí se již opět blýská na lepší časy a lze se setkat i s víny vynikajícími.
Typické odrůdové víno by mělo mít světlou barvu se zelenožlutým odstínem, muškátovou vůni s ovocnými odstíny (kopřivově-broskvovými) a
svěží chuť s nižší aciditou. Ve vůni a chuti můžeme hledat travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit.
Víno se obvykle déle nearchivuje, výjimkou jsou reduktivně školené přívlastky.
Víno MT je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdně zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin. Spolu s Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným tvoří „Müllerka“ základ našich známkových vín.
Tramín červený
Technologicky je Tramín náročný, mošt mívá menší aciditu, kterou je třeba zachovat a pomocí vyšších dávek síry uchovat víno svěží.
O Tramínu se říká, že je „požírač síry“. Také je třeba ponechat dostatečné množství zbytkového cukru, kvůli harmonii vína, Tramínu cukr „sluší“. Nejčastější chybou u Tramínu je nedostatek kyselin, víno pak není svěží, převáží jeho plnost, je těžké, někdy až mdlé. Můžeme se setkat i s Tramínem z pozdních sklizní s velmi vysokým zbytkovým cukrem, který bývá obzvláště těžký a ceněný, nebo s víny slámovými a s botrytickými výběry,
které přidávají tóny ušlechtilé plísně. Zejména ve světě se pak setkáme i s Tramínem zcela suchým, lehčím, který by se měl pít mladý.
Ten se snáze srovnává s víny jiných odrůd a více vyhovuje požadavkům obchodníků.
Tramín výrazně reaguje na stanoviště a tak, i když má své typické aroma, ještě do něj přispívá nezaměnitelnými tóny terroiru, není nikdy stejný a nezevšední. v lidovém léčitelství je Tramín, stejně jako jiné aromatické odrůdy, používán k léčení horních cest dýchacích.
Vína nejsou určena pro běžnou spotřebu, ale pro vzácné a slavnostní příležitosti.
Vypije se jich většinou méně než vín z méně aromatických odrůd, která často přímo pobízejí k pití. Tramín se navíc i poměrně snadno přepije.
Vína lze často poznat už podle jejich zabarvení, jsou zlatožlutá, intenzivnější barvy, než u jiných odrůd, s jasnými zlatavými odlesky, někdy s jemným růžovým reflexem. Mívají vyšší obsah alkoholu a glycerolu, po zakroužení ve sklence zanechávají výrazné oblouky (mosty). Vyšší viskozita vína ve sklence a kapka, rozetřená mezi bříšky prstů svědčí o olejnatosti vín. Některé tramíny se vyznačují aroma exotického ovoce, jako liči, mango či papája, do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží. Chuť je těžká, plná, velmi kořenná, extraktivní, s nižší kyselostí a s dominantním „parfémovým“ aroma. Pocit na patře a v ústech je jemný, plný, bohatý, hřejivě alkoholický, hutný až olejnatý. Dochuť by měla být příjemná a velmi dlouhá.
Typová vína Tramínu jsou ve vůni osobitá, snadno rozpoznatelná, mají intenzívní kořenitě medové až bezové vůně a koncentrované, kořenité chuti.
Ve vůni a chuti můžeme hledat čajovou růži, koření, med, hrozinky, tropické ovoce, kompotované ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, zázvor, skořici, lékořici, karamel, liči, mango, mučenku, grapefruit, květ černého bezu. ale někdy se mohou přidat také muškátové tóny. Vína jsou charakterizována jako silná, alkohol není v rovnováze s kyselinami. Vhodnost ke skladování je průměrná až dobrá, pokud má víno vyšší aciditu. Ležením v láhvi se aroma zušlechťuje.
Sauvignon
Vína odrůdy Sauvignon Blanc patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí a v současné době se těší ve světě velké oblibě, z
ejména typy, vyráběné s nádechem vůní z nových barikových sudů. v závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii
tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. U jižních typů vín Sg se většinou setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí,
hlavně z půd křemičitých (francouzská oblast Sancerre), s víny tělnatějšími z půd hlinitých či s víny s filigránskou stavbou a
bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Bobule odrůdy Sg obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůní kopřivových nebo
černorybízových až angreštových a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. v dobrých ročnících je víno plné s typicky broskvově
muškátovými aromatickými látkami. v horších ročnících či u neredukovaných sklizní mohou být vína méně plná, „tvrdá“, s převahou kyselin a
jejich aroma je kopřivové. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí, je pro mnohé milovníky Sg velmi svůdná.
v plné síle se objevuje hlavně u vín z Nového Zélandu (pověstná jsou ta z Marlborough), kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a
velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě.
Svatovavřinecké
Odrůda je oblíbená mezi našimi pěstiteli i konzumenty vín, ačkoli ve světě se na ni nahlíží spíše jako na odrůdu průměrné kvality.
Pravidelně poskytuje hrozny pro získávání jakostního vína, v lepších letech i pro vína s přívlastkem.
Výnos poskytuje střední a ne vždy pravidelný.
Největší množství hroznů sa zpracovává jako jakostní víno metodou krátkodobé macerace do 7 dní, při teplotách 15–28 °C.
Důležitá je jablečno-mléčná fermentace. Víno má potom zajímavé ovocité aroma a plnou chuť s jemnou tříslovinou.
Hrozny v přívlastkové kvalitě se macerují okolo 14 dní. Fenolová zralost většinou nebývá tak dokonalá,
aby bylo možno využívat velmi dlouhou dobu macerace. Takto vyrobená vína jsou vhodná ke zrání v dřevěných i barikových sudech.
Svatovavřinecké se též zpracovává na růžová vína. Vhodné je okamžité lisování nebo velmi krátkodobá macerace.
U tohoto typu vína se nepoužívá jablečno-mléčná fermentace.
Typové odrůdové víno je obvykle vysoce barevně intenzívní, sytě červené, někdy přechází až do fialova.
Ve vůni je ovocité s typickým odrůdovým aroma, připomínajícím sušené švestky, povidla, višně, černé třešně nebo černý rybíz, a
le též i skořici či sušené ovoce. Chuť je plná, příjemně natrpklá, drsnější, s ovocnými tóny, má výrazně odrůdový charakter a z
ajímavě strukturované třísloviny. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin a tříslovin.
Víno je kvalitní a je vhodné do směsí zejména s Modrým Portugalem. Odrůdová vína jsou vhodná ke dlouhodobější archivaci,
zráním v láhvích kvalita roste, víno se stává harmonickým a v chuti se objevuje sametová hebkost.
André
Barva typového vína je tmavá, intenzivně granátově červená, vůně je odrůdová, svou hloubkou a plností připomíná jižní typy vín, chuť vína je harmonická,
víno má vysoký obsah extraktu. Chuť může být u mladých vín či u vín, vyrobených z nevyzrálých hroznů, výrazně kyselá a hrubá, vyzrálé víno je plné,
aromatické, s tříslovinou.
Kvalitní víno odrůdy André, vyrobené z vyzrálých hroznů, je vhodné k dlouhodobějšímu zrání v dubových sudech (12-18 měsíců) a následně i v láhvi.
v dobrém roce s příznivými podmínkami poskytuje André velmi kvalitní červená vína. Při odpovídajícím zatížení v dobrých ročnících může poskytovat
hrozny k produkci ledových a slámových vín. Mnohé vinaře bohužel svádí velká plodnost odrůdy a produkují pak vína světlá, tvrdá a drsná.
Vína z dobře vyzrálých hroznů jsou tmavě granátová, ovocné vůně peckovitého ovoce, u zralých vín s tóny borůvek, případně povidel.
Chuť je plná, harmonická, po vyzrání na sudech a na lahvích hebká, se zralými tříslovinami a s vyšší kyselinkou.
Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, borůvky, povidla. Vína jsou obecně vhodná k delší archivaci.
Ryzlink rýnský
RR je předurčený k výrobě kvalitních odrůdových vín, nesoucích jasný odraz „terroir“.
Předpokladem je vynikající zdravotní stav hroznů a aromatická zralost. Mošt se nechá spontánně prokvasit při 18–22 °C,
vína ze spontánního kvašení mají pomalejší vývoj chuťových a aromatických látek, ale poskytují vysokou kvalitu extraktu,
chuti a vůně. U vyšších přívlastků je možno použít technologii s využitím čistého kmene kvasinek a kvašení při běžných teplotách.
Důležitá je práce se zbytkovým cukrem, aby se předešlo vysokému obsahu alkoholu a byla dosažena harmonie chutě a vůně.
v chuti vín RR hraje velkou roli kyselina a její zralost. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých,
kabinetních vínech. Ve vyšších stupních přívlastkových vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína,
případně tóny zralosti pocházejícími z napadení ušlechtilou plísní. Taková vína jsou jistě neméně zajímavá a přinášejí jiný druh požitku.
Typická vína RR jsou světle zelenožlutá, s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové tóny.
Široká škála vůní podle půdního typu a ročníku, po ovocných plodech, ale i kořenité, minerální zemité i kouřové, květinové,
typická vůně je po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy, z příliš horkých lokalit může zavánět petrolejem a kerosinem,
to když je většina bobulí vlivem slunce hnědavě zbarvena.
Chuť přechází od ocelové kyseliny v nezralých ročnících přes příjemně peprně kořenitě říznou až po svěže zralou,
která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek lahvové zralosti.
Ve vůni a chuti můžeme hledat broskev, zelené i žluté jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli a u měkčích vín i meruňku nebo ananas, ale i med,
marcipán, mandle a hrozinky, minerály, květ mučenky, lipový květ. Chuť je zvýrazněna pikantní kyselinkou,
někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem.
Odrůda je považována za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí, má vyšší nároky na polohu.
O vínu RR se říká, že je to víno králů a král vín. Víno dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu,
protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nižších nočních teplot se slunečnými dny.
Poskytuje ve všech jakostních stupních vína s přívlastkem, především však kabinet a pozdní sběr.
Výběr z hroznů a výběr z bobulí dává jen v nejlepších letech a při cílené agrotechnice,
ale lze se setkat i s víny ledovými. Vhodnost vín RR k dlouhodobé archivaci je známá.
Ležením v láhvi vína dosahují špičkové zralosti, mohou se však objevit postupně intenzívnější tóny petrolejové.
Neuburské
Neuburské se nejčastěji zpracovává v kategoriích jakostní víno, kabinet a pozdní sběr.
v nejlepších letech lze z hroznů odrůdy získat víno v jakosti výběr z hroznů.
Snahou bývá zvýraznění aromatického charakteru vína a přitom zachování chuťové plnosti.
Vhodná je technologie odkalení moštů a kvašení s ušlechtilými kmeny kvasinek za teploty 20–22 °C,
dobrá je přísně reduktivní technologie, která zachová svěží charakter vína a obsah kyselin. Kvalita mladého vína bývá průměrná.
Vyšší a zajímavější kvality je dosahováno ležením vína na lahvi. Víno se ležením zaplňuje a přibývá buketních
látek červeného ovoce, zvyšuje se viskozita vína a vzrůstá sametový dojem v ústech.
Dochuť vína je harmonická, neutrální a dlouhá. z průměrného mladého vína se stává často přitažlivé,
lahvově zralé víno neutrálního typu.
Odrůdová vína jsou obvykle světle zelenožluté, u vyšších přívlastků zlatožluté barvy.
Vůně je jemná muškátová až kopřivově broskvová, při zrání v láhvi malinová.
v chuti jsou vína harmonická, extraktivní, středně plná až plná, hebká, viskózní, s nižším obsahem kyselin,
mají květinově-ovocitý charakter s nenapodobitelně pikantní, mírně nahořklou skořicovou chutí.
Ve vůni a chuti můžeme dále hledat ořechy, maliny, smetanu. Víno je vhodné ke střednědobé archivaci.
Lahvově zralá vína tvoří výrazné druhotné buketní látky, hodí se k delšímu posezení.
Ryzlink vlašský
Při zpracování hroznů je třeba věnovat pozornost odrůdové aromatičnosti. Složení aromatických látek je podobné, jako u RR, ale u Rv je jich menší množství.
Technologie výroby by proto měla jít cestou uvolnění a zachování maximálního množství aromatických látek.
Vhodná je metoda odkalení moštu s následným řízeným kvašením moštu za nízké teploty (13–15 °C).
Víno takto vyrobené bývá velmi dobré jakosti, v příznivých letech dává Rv i výjimečná vína.
Při regulovaném výnosu poskytuje vhodnou surovinu k získávání ledového i slámového vína.
Vína Rv se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové.
Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem,
tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává Rv výborná vína ledová.
Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových,
v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti.
Typická odrůdová vína Rv jsou světle zelenožlutá, zahrnují širokou škálu vůní, od vinné, příjemně květinové s nádechem květu lípy,
hořkomandlové nebo jablečné (zelená jablka) po medové tóny přívlastkových vín a mají plnou, harmonickou chuť, která osvěží příjemnými kyselinkami.
Ve vůni a chuti můžeme hledat grapefruit, červený rybíz, angrešt, kytice lučního kvítí, hrozinky, sladký citron, medové tóny.
Na vápenatých půdach má víno Rv jemnou vůni, podobnou lipovému květu.
Vynikající terroir pro Ryzlink vlašský má Mikulovská podoblast.
Excelentní vína ze svahů Pálavy patří k chloubám moravských vín, pravidelně bývají zastoupena v Salónu vín. Vína jsou vhodná ke střednědobé archivaci.
Muškát Ottonel
Vína MO mohou být plná a harmonická, pokud mají příznivý obsah kyselin a jsou reduktivně vyškolena s co možná nejnižším stupněm oxidace.
Ale často se setkáváme s víny přívlastkovými z přezrálých hroznů, která postrádají přiměřenou aciditu a alkohol,
jsou široká, s vyššími barevnými odstíny a s hořkým odchodem.
Tato vína jsou vždy smyslná a mají silné kouzlo.
Vína, vyrobená v ČR, mají obvykle světle žlutou barvu, provází je jemná, muškátová vůně, v chuti jsou jemná, lehká, kratší.
Ve vůni a chuti můžeme hledat růži, muškát, u přívlastkových vín med, citrusy, pryskyřici, toastové aroma.
Víno není obecně příliš vhodné k archivaci, i když se vyskytnou vzácné výjimky, které si několikaleté zrání na láhvi zaslouží.
v dobrých ročnících mohou být vína velmi plná se zbytkem cukru, proslulá jsou například slovenská vína z lokality Modra.
Chorvát
Charvát - moravské označení hybridového vína (profesor Fedor Malík 2003)
v roce 1869 představil Wasserzicher z Nauvoo (Illinois) novou odrůdu získanou výsevem semen z druhé filiální generace křížení Vitis labrusca a Vitis riparia, kterou nazval Noah. Odrůda se nejvíce rozšířila v Evropě. Ve Francii bylo její bílé, aromatické víno přidáváno do bílých vín a hlavně využíváno na pálení. Kvalita pálenky byla považována za vynikající. Vzhledem k výborné odolnosti proti houbovým chorobám a pravidelné plodnosti se odrůda udržela dodnes ve vinicích drobných pěstitelů pod různými synonymy. U nás ji známe pod názvem Chorvát.
18. ledna 1935 vyšel ve Francii zákon o zákazu pěstování amerických hybridů, jako byl Noah, Isabella a Othello.v roce 1953 byl sestaven katastr francouzských vinic, kde vinařům byla nabídnuta prémie 150 tisíc franků za vyklučení každého hektaru osázeného americkými hybridy. v roce 1959 vyšlo nové nařízení, které ukládalo pokutu 300 tisíc franků a i ztrátu výsadbového práva.
Zajímavé informace týkající se této odrůdy můžete najít v diplomové práci Andrey Štefkové "Využití SSR metody při studiu neregistrovaných genotypů rodu Vitis", kterou si zde se svolením autorky můžete přečíst.
Modrý Portugal
Odstín červené barvy vína odpovídá velikosti sklizně, ale vždy je méně intenzivní nežli u Svatovavřineckého.
MP je odrůda, u které je snadné dosáhnout vysokých výnosů, ale pak nemůže poskytnout kvalitu.
Podařené mladé víno MP má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná, a je-li podporována mladistvou harmonií vína,
pak svádí k opakovanému doušku. Při zrání vína se objevují vůně čerstvého sena.
Použitím karbonické macerace lze z MP vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. T
o přichází na trh pod názvem „Martinské víno“ v den svátku sv. Martina (11. listopadu),
tedy ještě před světoznámým francouzským Beaujolais, k němuž se dá směle přirovnat.
Víno MP se často užívá se ke scelování s tvrdými víny či s víny vysoké acidity, často s víny odrůd Svatovavřinecké a Frankovka,
které tak zjemňuje. Dosáhne se rychlejšího zrání vína a zjemní se tvrdost kyselin a tříslovin.
Směsku MP a Frankovky nazývali na Slovácku „Slovácký granát“ a bývala velmi oblíbená.
Barva typického MP je jemně rubínová, vůně jemná, někdy až květinová, chuť lehčí, s menším obsahem tříslovin, harmonická,
příjemná, sametová, víno je lehčí s nižším obsahem kyselin, jemně natrpklé. Vína z regulované sklizně jsou jemná,
květinově aromatická, příjemně pitelná, světle červené barvy. Ve vůni a chuti můžeme hledat květiny, čerstvé seno, třešně, cassis.
Víno rychle vyzrává, obecně není příliš vhodné k archivaci. Mělo by se pít mladé, pak vyniká v jeho aroma přitažlivost ovocných a k
větinových tónů a jeho chuť je měkká, vláčná, méně tříslovinová. Vína této odrůdy je spotřebitelská veřejnost zvyklá kritizovat a podceňovat.
Nemusí to být vždy pravda. v posledních letech jsme se mohli setkat s takovými portugaly, které nás velmi příjemně překvapí.
Vzácněji se setkáváme i s barikovým provedením vín této sympatické odrůdy.
